Vítejte po delší době u dalšího blogu, tentokrát z krásného a vzrušujícího Macaa.
Macao je bývalá portugalská kolonie, v současnosti patřící Číně, ale s podobným statusem jako Hong Kong. Pro české cestovatele to znamená, že pro vstup nejsou potřeba žádná víza a představuje tak ideální výletní místo, pokud jste v Hong Kongu či jiném městě delty Perlové řeky.
Do Macaa jsem se chystal už delší dobu, přeci jen toto město platí za asijské Las Vegas a to dokáže jednoho nalákat. Ale ve skutečnosti toho nabízí mnohem více, v průběhu dne jsem procházel různé části města a nestačil jsem se divit, jak odlišná prostředí se tu střídají.
Samozřejmě nejvíce pozornosti na sebe strhávají mohutné hotelové komplexy s kasiny, rozestavěné kolem moderních a čisťoučkých bulvárů. Určitě se vyplatí se do několika z nich podívat, minimálně do těch s nejpůsobivějšími atrakcemi. Dá se tu najít kopie Eiffelovy věže, hotel s Hollywoodskou tématikou a i ty falešné Benátky s kanály a gondoliéry mají své kouzlo. Možná je to kýčovité a zbytečně opulentní, ale zároveň i velmi zábavné. Vůbec se nebojte do jakéhokoliv hotelu vydat, uvnitř to je jen naleštěný obchodní dům a všichni jsou tu zvyklí na tuny turistů, co si to jdou jen projít.
Stačí ale poodejít kousek stranou a člověka přivítá rozmanitá sbírka úplně jiných prostředí. Například hned přes ulici od jednoho z největších hotelů se nachází malebná čtvrť plná malých restaurací a kavárniček, ideální pro potulování se a odpolední svačinu. Dále pak historické centrum Macaa (součástí UNESCA) nabízí kopec s portugalskou pevností ze 17. století, pozůstatky kostela svatého Pavla a různé uličky a náměstí v nádherném starém evropském stylu. Bohužel, tato historická část samozřejmě láká nejvíce turistů a tak je veškerý pohyb omezen na pomalé proplouvání mohutným davem návštěvníků z celého světa. Vždy ale můžete utéct o pár ulic dále, kde se ukáže pravé Macau. Davy i okázalost jsou pryč, tady nastupují špinavé propletené uličky, široké tak akorát pro jedno auto a člověka nalepeného na zeď. Ideální na pomalé bloudění a náhled na život skutečných obyvatel, stranou od hotelového a turistického lesku.
Výlet do Macaa by byl ničím bez pouličního jídla. Stánky tu jsou opravdu na každém kroku a nabízejí velmi bohatý mix. Opakují se jídla z Hong Kongu, samozřejmostí je kupa odlišných čínských kuchyní, ale přidávají se k tomu i široké nabídky portugalských specialit. Ale všem místním stánkům nakonec vévodí jediné, vepřová kotleta v housce! Jako dezert zvolte tradiční vajíčkový košíček.
Neskutečné množství hotelů ve městě také vede k zajímavému fenoménu, který výrazně ovlivňuje místní hromadnou dopravu. Každý hotel totiž nabízí vlastní svozové autobusy, stačí si tak udělat menší průzkum předem a všude po Macau se dostanete zadarmo a docela rychle. Ať už míříte do jiné části města či zpátky na letiště, vždycky máte nablízku nějaký hotel, jehož autobus vás tam zaveze.
Pokud se do Macau vydáváte z Hong Kongu, nemusíte si dokonce ani měnit peníze. I když má Macau vlastní měnu Patacu, všude se zde platí i Hong Kongským dolarem v kurzu 1:1. Jen pozor na to, jakou měnu vám vracejí. Ať neskončíte na konci výletu s kupou drobných, které vám budou k ničemu.
Nakonec se tedy dostáváme k hazardu a kasinům. Nikdy jsem nebyl ve Vegas, ba ani v nějakém kasinu u nás doma, veškeré mé představy tak vycházely jen z amerických filmů a pár dokumentů. A kupodivu to realitě Macaa přesně odpovídalo. Ať už jde o důchodce nadšeně sázející mohutné sumy, hloučky čínských gamblerů nalepených kolem toho jednoho šťastného stolu, bohaté týpky bez mrknutí oka házející na stůl pár tisíc kolo za kolem, povaleče nasunuté u hracích automatů mačkající to jedno tlačítko už automaticky a samozřejmě i uzavřené místnosti s nápisem „vysoké sázky". Po chvíli si člověk začne všímat i všech těch zákeřných drobností, jako je absence oken či hodin, nápoje pro hráče zdarma, kamery a ochranka na každém kroku. Oproti filmové představě o kasinu se Macau liší jedinou věcí, pro mě typicky spojenou s Asiaty. U velkého množství her je totiž reálné sázení nahrazené jen konzolí s dotykovou obrazovkou a slotem na kreditku. Rád bych si zkusil třeba ruletu, ale když celá hra spočívá v digitálním sázení a robotickém vrhači kuličky do rulety? To si můžu zahrát na telefonu, proto jsem do kasina nešel.
S přítelkyní jsme si také samozřejmě zkusili naše štěstí, ale přeci jen radši s drobnými a jen u automatů. Nakonec jsme odcházeli s 80% ziskem, a i když šlo jen o asi 200 korun, už takhle se dokázalo projevit to neskutečné nadšení a ta lákavá touha to tam hodit znovu a znovu.
V Macau jsem strávil pouhý jeden den a upřímně si myslím, že to pro jeho návštěvu plně dostačuje. Samozřejmě, další den by umožnil podrobnější prozkoumání historické části a člověk by se podíval do dalších hotelů, ale přijde mi to už trochu zbytečné.
Osobně jsem si Macau dokonale užil, skvělý výlet od začátku do konce. Pokud se v této části světa někdy objevíte, určitě si připravte ten jeden den na unikátní zážitek. Stojí to za to.